Jan Mrázek - Fotim, co cítíš. Nejen, co vidíš.

Ahoj, jsem Honza a přál bych si, abyste si při prohlížení fotek nevzpomněli jen na to, jak váš den vypadal... ale hlavně jaký byl a jak jste se cítili.

Za těch devět+ let, co fotím lidi, jsem pochopil jednu věc – nejde jen o to, jak vypadají. Jde o to, kdo jsou. A když to jde, nefotím jen jejich tvář, ale energii. Podstatu. Otisk.

Za ty roky jsem se naučil, že jde o víc, než jen hledat dobré úhly a světlo. Naučil jsem se poznat, kdy se člověk cítí dobře. Kdy se začíná uvolňovat. Kdy přestane vnímat foťák a začne být opravdový. A přesně v těch chvílích vznikají ty nejsilnější a nejautentičtější snímky.

Umím pracovat rychle, když je to potřeba. Ale pokud máme prostor, rád ho využiju. Pro tebe. Pro vás. Pro emoci. Pro výsledek, který není jen „hezkej“, ale odráží tu nejhlubší podstatu lidí které fotím. A nejen lidí. A nebo pro vytvoření vzpomínek, ke kterým se budete rádi vracet.

Mám v sobě kombinaci technických znalostí, dokumentárního citu a lidskosti. Vím, jak vést, ale netlačit. Vím, jak nastavit světlo, ale nechat vyniknout přirozenost. Umím mluvit, ptát se i mlčet – podle toho, co si váš moment žádá.

Fotím každý den. Nejen pracovně, ale protože chci. Mám fotoaparát pořád u sebe. Cvičím pohotovost, cit pro kompozici i schopnost být přítomen. Každý den vyfotím alespoň několik snímků a tak si i trénuju svůj cit, rozšiřuji obzory a udržuju se v kreativní flow. A věřím, že to všechno je znát i na fotkách, které vám jednou odevzdám.

Jsem pozorovatel, kreativní tvůrce a vypravěč obrazem. Kreativní hlava s (doufám) velkým citem.

A když se mi svěříte k focení, postarám se, aby to byla příjemná zkušenost. A když se dostaneme k tomu, že zapomenete na foťák a budete tam nejvíc sami sebou, že zachytím vaši nejhlubší podstatu, tak věřím, že se vám ten výsledek bude o to víc líbit. To pak budu mít největší radost.

Líbí se vám ta představa? Určitě mi napište! 🍀