Naše svatba V+H

Určitě doporučuji dopředu domluvit s fotografy, co chcete fotit – je to Vaše jediná památka. 

Pokud víte o někom, kdo by Vás mohl oddat, určitě to zkuste na místním úřadu zařídit. My jsme od začátku věděli, že chceme Jirku Řeháka – je to můj bývalý třídní profesor. V roce 2012 mě přemluvil ať jedu do Rumunska, protože potřeboval doplnit školní expedici. Právě díky němu jsem Honzu poznala, a do Rumunska od té doby jezdím minimálně dvakrát za sezonu. Z Jirky se stal náš kamarád a mimo jiné je i zastupitel v Teplicích. Byl tak hodný, že oslovil úřad v Doksech, se starostkou domluvil jak bude obřad probíhat a nakonec nás opravdu oddal on. Obřad byl díky němu originální, vtipný a osobní, protože nás celkem dobře zná.

Dále bych si vůbec nedělala starosti s počasím. Nám už 14 dní dopředu předpovídali, že v ten den přijde studená fronta s deštěm. Sice jsme tomu nevěřili, nakonec se ale, přes všechnu nedůvěru v meteroology, jejich předpovědi vyplnily. Celý den lilo jak z konve a byla opravdu zima. Nicméně to na svatební atmosféře vůbec neubralo. Naopak, svatebčané se víc semkli a strávili jsme více času společně v sálu. Nemuseli jsme nikoho dokola shánět povenku. Díky zimě a s tím spojeným popíjením, byla velice brzy uvolněná nálada, což celkové atmosféře určitě také přidalo. Sice máme místo krásných fotek v lese zmoklé fotky v holinách. Ale jsme rádi, že máme takové kamarády a rodinu jaké máme, protože nám ten náš den „D“ – jako Dubnovi, udělali opravdu krásný, vtipný a přesně takový jaký jsme chtěli.

Je také zbytečné se s něčím stresovat. Tím, že jsme zařizovali úplně všechno, jsme si naložili celkem dost. A spíš než stres, jsme nevěděli, jestli jsme zařídili všechno a jestli to klapne. Každopádně jsme si celou dobu říkali, že i když se něco nepovede, nebo na něco zapomeneme, všichni kdo tam budou, jsou naši blízcí a nebudou přeci řešit, že něco nevyšlo? A pravděpodobně by si toho ani nevšimli. Hlavně si ten svůj den užijte, je to sice takové klišé, ale uteče to strašně rychle!

Při vymýšlení harmonogramu dne bych se určitě zaměřila na co nejkratší prostoje. Každý je z toho otrávený, když se na něco pořád čeká. Naopak není třeba vyplňovat program do poslední minuty, svatebčané se spolu rádi pobaví, aniž by je pořád někdo tlačil do her atd. Pokud se prostojům a přejezdům nevyhnete, zařiďte alespoň nějaké občerstvení, to určitě každý ocení.

Na závěr bych chtěla říct, že svatbu sice zařizujete Vy, ale svatbu jako takovou (tím myslím atmosféru vzpomínky atd..) dělají Vaši přátelé a rodina. Alespoň my to tak bereme. A na svatbě jsme si právě potvrdili, že máme skvělé přátele a jsme rádi, že jich kolem sebe máme tolik.